Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Přeskočit na hlavní obsah

Vydávání stanovisek ke stavebnímu řízení

Ve správních řízeních i jiných úkonech stavebního úřadu podle stavebního zákona spolupůsobí i tzv. dotčené orgány, které vydávají závazná stanoviska. Kdo je dotčeným orgánem upravuje § 136 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Pro různé typy a druhy staveb pochopitelně existuje i rozdílný okruh a počet dotčených orgánů. Nejčastěji však tuto funkci plní ochrana životního prostředí, památková péče, dopravní napojení, soulad s územně plánovací dokumentací atd. Jste účastníkem řízení, ve kterém je rozhodnutí podmíněno závazným stanoviskem dotčeného orgánu? Chcete vědět, jaký je význam závazného stanoviska dle správního řádu? Chcete se proti závaznému stanovisku bránit? Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli ano, tak informace, které hledáte, naleznete v tomto manuálu.

Definice závazného stanoviska

Obecnou úpravu závazného stanoviska nalezneme ve správním řádu. Ten jej charakterizuje jako

  • úkon učiněný dotčenými správními orgány na základě zákona,
  • který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a
  • jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.

Zmocnění vydávat závazná stanoviska

Prvním znakem závazného stanoviska je, že správní orgán je může vydat pouze na základě zákona. Jinak řečeno, správní orgán musí být zákonem zmocněn k vydávání závazného stanoviska.

Takové zmocnění nalezneme v mnoha dalších zákonech. V tomto ohledu je však český právní řád nepřehledný tím, že ne všechny tyto zákony používají termín závazné stanovisko. I některé úkony nazvané například souhlas (třeba souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu) mohou být závazným stanoviskem. Proto je třeba vždy z kontextu dovodit, zda daný úkon odpovídá všem výše uvedeným definičním znakům závazného stanoviska.

Závazné stanovisko není správním rozhodnutím

Druhý znak spočívá v tom, že závazné stanovisko není správním rozhodnutím. To znamená, že nezakládá, nemění a neruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby ani v určité věci neprohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Nejedná se ani o úkon, kterým by se rozhodovalo o procesních otázkách.

Obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část rozhodnutí

Třetím znakem je, že obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část na něj navazujícího správního rozhodnutí. Správní orgán jej tedy nemůže volně hodnotit jako jeden z vícero podkladů. Bylo-li vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne.  

Pokud tedy například dle závazného stanoviska orgánu územního plánování není možné vydat územní rozhodnutí, stavební úřad žádost o územní rozhodnutí zamítne bez dalšího dokazování.

Postup při vydávání závazných stanovisek

Postup správního orgánu při vydávání závazných stanovisek se bude řídit zejména úpravou stanovenou ve zvláštním zákoně, dle kterého je správní orgán zmocněn dané závazné stanovisko vydat. V případě, že tento zákon postup upravovat nebude vůbec, případně upravuje pouze jeho část, bude správní orgán postupovat v souladu s úpravou vyjádření, osvědčení a sdělení ve správním řádu.

Správní řád stanoví od 1. 1. 2021 pro vydání závazného stanoviska lhůtu 30 dní. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy byl správní orgán o vydání závazného stanoviska požádán. Pokud je potřeba provést ohledání na místě, nebo jde o zvlášť složitý případ, lhůta činí 60 dní.

Speciální pravidla platí od 1. 1. 2021 pro závazná stanoviska vydávaná pro účely rozhodnutí podle stavebního zákona. Jestliže není závazné stanovisko vydáno ve lhůtě, zákon vychází z fikce, že správní orgán závazné stanovisko vydal, je souhlasné a bez podmínek. Ochranou proti automatickému generování souhlasných závazných stanovisek i v případech, kdy pro to nejsou splněny podmínky, má být oprávnění nadřízeného orgánu závazné stanovisko zrušit a zároveň vydat závazné stanovisko nové.

Závazná stanoviska se mezi sebou liší i v tom, kdo je obstarává. Může to být úřad vydávající navazující rozhodnutí (např. stavební úřad) nebo samotný žadatel. Obstaravatel podává žádost k dotčenému orgánu, ke které připojuje relevantní dokumentaci (jako v případě závazného stanoviska EIA).

Závazná stanoviska nemají obecně určenou dobu platnosti. V některých případech ji zákon určuje vzhledem ke konkrétnímu typu stanoviska – například pro závazná stanoviska orgánu územního plánování je 2 roky, pro závazná stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) je 7 let. Pokud o době platnosti závazného stanoviska daný zákon mlčí, tato doba není omezená. Platí ale, že pokud došlo ke změně poměrů, tak by v případě nově zahájeného řízení mělo být vydáno i nové stanovisko.


Vydávání stanovisek ke stavebnímu řízení je v kompetenci organizačních jednotek Státního pozemkovéh úřadu, a to podle jejich územní působnosti. 
Veřejnost se může na OJ obracet formou písemných nebo elektronických podání.

Územní působnost organizačních jednotek však není v rámci ČR jednotná. Standardně jsou stavební záležitosti řešeny na Krajských pozemkových úřadech.
Jsou však případy, kdy je předmětná agenda vyřizována na pobočkách. 

Seznam krajských úřadů a poboček Státního pozemkového úřadu

 

Přečteno: 79x

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace